Zkoumání památek má z běžného pohledu státní památkové péče jakousi služebnou roli, neboť jeho hlavním úkolem je poskytnout dostatek informací pro správné stanovení hodnot památky a způsobu jejich ochrany. Poněkud stranou tak zůstává prapůvodní podnět ke zkoumání, spočívající v potřebě části populace přijít různým jevům a skutečnostem "na kloub", analyzovat je a co nejpřesněji vysvětlit. Z tohoto pohledu je ovšem samo zkoumání památek nedílnou součástí jejich společenské funkce. Výsledky zkoumání jsou příspěvkem ke stále přesnějšímu chápání mnohostranného historického odkazu, "pronášeného" dějinami – jak se někdy říkává. Významu vědomostí o památkách odpovídají snahy o prosazování kooperace různých metod zkoumání (archeologie, restaurátorský průzkum, stavebně-historický průzkum atd.), o to, aby výzkumy probíhaly více méně kontinuálně při každé vhodné příležitosti (viz OPD), jakož i o to, aby výsledky byly maximálně zpřístupňovány pro studium, ale také zprostředkovávány široké kulturní veřejnosti.
Památek je značné množství. Otázky, na které mají průzkumy odpovídat, se během doby upřesňují. Nelze tedy "nalinkovat" nějaký spolehlivý návod na takovou metodu výzkumu, která by jaksi jednou provždy nějakou památku vysvětlila. Je tedy také samo zkoumání zpytováním a ověřováním metod – nakolik jsou výsledky adekvátní: není-li třeba způsoby zkoumání, dokumentace a hodnocení nějak korigovat pro daný případ, eventuelně je nějak zdokonalit, lépe kombinovat. Výjezd do Roudnice byl k takovým úvahám vynikajícím podnětem; v neposlední řadě proto, že jeho pořadatelé poskytli přítomným jak dostatek informací o svých poznatcích, tak ponechali i dostatek prostoru k podrobné prohlídce i k živým diskusím.
Sdružení pro SHP patří k poměrně velmi aktivním specializovaným odborným spolkům. Jak to bývá, většina organizační práce spočívá na bedrech několika jednotlivých obětavců. Jejich snaha však nepochybně není marná. Stále rostoucí zájem doprovází každoroční vědecké konference, z nichž dokonce vycházejí obsáhlé sborníky tiskem, Sdružení se podílí na vydávání špičkového odborného časopisu Průzkumy památek, atd. atd. Specifickým typem aktivity jsou nepravidelně pořádané "výjezdy", zpravidla směřující k některé památce, jejíž průzkum právě probíhá či byl zrovna skončen. Většiny aktivit se výrazně účastní i pracovníci NPÚ (zejména aktivní památkáři a příslušníci specializovaných průzkumových a dokumentačních skupin jednotlivých pracovišť). Mezi nimi patří nepominutelné místo skupině, která rozvíjí SHP na ústředním pracovišti NPÚ, vedené Petrem Mackem a Janem Beránkem
Výjezd do Roudnice nad Labem pro členy Sdružení uspořádal právě tento kolektiv. Petr Macek byl hlavním lektorem, všichni ostatní doplňovali některé podrobnosti a postarali se o organizaci. Vynikající památka dosud byla v literatuře hodnocena neúplně, což asi z velké části souvisí s dlouhodobou nepřístupností zámku, zabraného armádou. Na druhé straně se však zachované románské části prezentují v neobyčejně intaktní podobě. Románský hrad pražských biskupů byl upravován renesančně, avšak zejména v baroku, kdy zachovaná část byla zcela obestavěna v severním rameni nové trojkřídlé dispozice. Přes tyto značné změny nedošlo v románském dvoulodním sálu k žádným radikálním zásahům (jen několik příček a pilířů sloužilo většinou jako opora konstrukcí ve vyšším podlaží). Hlavně však nikdy nebyly provedeny kvalifikované povrchové úpravy – omítky či nátěry (jen část vydělených prostor byla později omítnuta či pouze obílena vápnem, ale to se většinou týkalo pozdějších konstrukcí). Po vyhloubení sklepů zejména pod severní lodí sálu byla v některých částech asi tak o 1 m zvýšena podlaha, v části jižní lodi se však zachovala štětová podlaha na původní úrovni – lze uvažovat o tom, že jde o původní úpravu. V několika místech byly ukázány původní kamenické značky, otisky šalování na klenbách (v několika místech se zachovala původní prkna), zčásti velice dobře se zachovala tři původní okna. Instruktivní jsou zejména různé jemné stopy, dokládající postup šalování a vyzdívání kleneb.
Nechci tu popisovat různé podrobnosti či uvažovat o původně plánované funkci sálu, neboť to je úkol, které se zhostí autoři průzkumu. Spíše jsem chtěl vyzdvihnout výtečnou organizaci akce. Účastníci dostali možnost po stručném úvodu si prohlédnout interiér sálu samostatně (přičemž byli velkoryse vybaveni aktuálně vytvořenými podrobnými plány). Po následném výkladu se mohli k problematickým místům vracet a diskutovat o nich. Tak se do debaty zapojili mnozí, což jistě zvyšovalo zajímavost pro další účastníky, ale zejména si myslím, že z toho mohli těžit závažné podněty sami zpracovatelé průzkumu (ostatně tento svůj záměr neskrývali).
Např. úvahám o způsobu románské výstavby napomáhala debata o možných souvislostech se stavbami v Praze (Strahov, románské domy), k níž významně přispívali např. Milena Hauserová, Zdeněk Dragoun (archeolog z NPÚ ÚOP v hl. m. Praze), Jiří Škabrada (FA ČVUT).
V rámci prohlídky byly zpřístupněny i prostory, v nichž jsou zachovány vnější líce zdí paláce. Zde padalo mnoho otázek, které v dané fázi průzkumu nemohly být zodpovězeny. Zdivo nese stopy různých dodatečných zásahů, k některým nepravidelnostem zřejmě docházelo již v průběhu výstavby.
Po obědě využila větší část účastníků vítanou možnost prohlédnout si s odborným výkladem také středověké části augustiniánského kláštera s kostelem. Pro většinu přítomných byly nové zejména výsledky citlivých oprav, které v minulých letech probíhaly ve východním rameni ambitu.
Výjezdu se zúčastnilo asi 40 posluchačů, což je značný počet, nepochybně odpovídající významu památky. Jsem přesvědčen, že nikdo nebyl zklamán. K tomu přispěl i tradičně působivý, velice otevřeně vedený a se smyslem pro dramatičnost gradovaný hlavní výklad Petra Macka (jeho kolegové se ovšem také přínosně zapojovali do debaty – svěřovali se např. s některými zkušenostmi z prováděných měření). Nyní nám tedy zbývá zejména se těšit na úspěšné dokončení průzkumu a také na co nejdřívější publikaci poznatků i dokumentace. A samozřejmě také na příští odbornou akci Sdružení!
© Jan SOMMER, Praha, 17.12.2005
Citace dokumentu:
Jan SOMMER:
Románský hrad v Roudnici nad Labem. Poznámka k výjezdu SPSHP
online: http://www.npu.cz/pp/akce/minuleakce/akce05/akce051215roudnice/
od 17.12.2005