Předběžná zpráva o
setkání pracovníků NPÚ z oblasti průzkumu a dokumentace památek
(k tomu viz http://sweb.cz/monudok/)
Setkání, které rozhodně nebylo jen pracovní – snad ještě spíše by je bylo možné označit jako diskusní – se zúčastnilo 19 odborníků, vesměs pracovníků NPÚ (s jedinou výjimkou, neuvedenou v prezenční listině). Konalo se dne 17. 6. 2004 v Praze. Jednání vedl Vít Jesenský, za spolupráce tří zpravodajů pro jednotlivé body stanoveného programu. V průběhu jednání docházelo k velmi živým výměnám názorů. V. Jesenský stručně nastínil záměr pořádat v budoucnu opakovaná setkávání. Předpokládá, že je potřebné vést příslušné diskuse v rámci NPÚ, neboť zde je zejména v odděleních památkových architektů a dokumentace řada pracovníků, kteří se věnují operativním a tzv. záchranným průzkumům. Je skutečností, že četní pracovníci NPÚ zpracovávají dokumentace takového druhu, přičemž z hlediska sběru informací o stavbách se jedná o zcela nenahraditelný zdroj! Dosud však nebyla tato "disciplína" v rámci státní památkové péče nijak "etablována" a praktikuje se vlastně jen z iniciativy konkrétních osob. Vím, že např. ve středočeském pracovišti mají průzkumy určitý systém, a je tomu tak asi i jinde. Ale mnozí zástupci pracovišť asi sami mají spíše nadsazené představy o ucelenosti vlastního "systému" (tuto poznámku jsem učinil pod dojmem trochu humorné scénky z průběhu jednání, když jeden pracovník regionálního pracoviště, známý svou pílí při dokumentaci staveb v průběhu oprav, vyslovoval politování nad tím, že u nich žádné nálezové zprávy nejsou vytvářeny ani archivovány, což vyvolalo směsici úžasu a snad i rozhořčení u jeho vlastního kolegy, tvrdícího, že nálezové zprávy jsou u nich již řadu let zavedeny). Z těchto i dalších důvodů se ukázalo, že pracovní setkání mělo smysl, a že by mělo smysl na ně navázat dalšími schůzkami. V. Jesenský navrhl svolání další takové schůzky počátkem října. Osobně se mi to na jednu stranu zdá pozdě, na druhou stranu nemůžu zaručit ani za sebe, že bych se častějších schůzek dokázal účastnit. V. Jesenský vyzval účastníky k otevřenosti v diskusi, což se mu, myslím, celkem splnilo (i když to místy vedlo až trochu k překřikování či vybočením tématu).
František Václavík uvedl první blok jednání, věnovaný otázkám databázové evidence zpracovaných průzkumů. Řada zpracovatelů průzkumů stojí o to, aby elaboráty byly někde evidovány, pokud možná jednotně, avšak dosud se v tomto směru téměř nic neděje (zdálo by se přitom logické, že instituce státní památkové péče takové podklady musí rutinně evidovat způsobem, který je na úrovni doby; musím s politováním říci, že většina památkářů např. nedostatky v práci s nepublikovanými i publikovanými výsledky považuje za individuální selhání chybujícího odborníka s tím, že zjevně provedl nedostatečnou rešerši; já tyto výtky odmítám a naopak si myslím, že by evidence podkladů měla být povinností institucí; a je mi líto, že uvedený přístup řady lidí vede jen k odkladům tolik potřebné nápravy!). Zřejmě se jedná o klíčový problém, jehož řešení se zdá být nadosah v podobě programového nástroje MonumIS. Příslušné moduly tohoto SW předvedl Martin Lazák. Celá problematika i obsluha systému je vcelku komplikovaná, takže před nějakým praktickým užitím by bylo potřebné zaškolení přispěvatelů. Snad by se mohlo podařit zřízení zjednodušených formulářů pro běžné vkládání dat i nezasvěcenými spolupracovníky. Považuji totiž za potřebné, aby takové přispívání bylo maximálně snadné a nijak à priori limitované. Již nyní jsou průběžně vkládány údaje o dokumentaci archivované v NPÚ. Předpokládá se i vkládání dat z dalších fondů. Průzkumové moduly umožňují vkládání obsáhlých textů, fotodokumentace, plánů, dále výsledky speciálních průzkumů (dendrochronologie, fyzikálně-chemické aj.). Bylo by asi dobré, kdyby se stanovila jakási minimální možnost přístupu k evidenci i pro neautorizované osoby (třeba jen pro čtení a limitované vkládání dat).
F. Václavík povzbuzoval k co nejdřívějšímu praktickému vyzkoušení a sdělení připomínek M. Lazákovi. Na regionálních pracovištích je třeba iniciovat vytváření soupisů dokumentace.
V diskusi Vladislav Razím uvedl, že ve středočeském pracovišti jsou seznamy průběžně vytvářeny a ve formě přehledů přírůstků jsou zpřístupňovány ve Výročních zprávách. Minimálně tento způsob by měl být závazný pro všechna pracoviště. Poznamenal též, že právě takový systém je jedním z cílů proponovaného grantu, který snad bude v příštích letech realizován. Michal Panáček i jiní se shodli na požadavku na vytvoření nějaké příručky pro vkládání dat do MonumIS, jakož i na potřebě proškolení. M. Lazák upozornil na diskusní fórum na www.npu.cz, kde jsou vítány připomínky a podněty.
Jako druhý bod programu byl probírán aktuální stav průzkumů a dokumentace na pracovištích NPÚ. Vít Jesenský představil svůj záměr zpracovat dotazníkový průzkum situace v jednotlivých pracovištích NPÚ. Je přesvědčen, že na počátku dalších úvah a kroků je třeba mít k dispozici solidní přehled. Hodlá vyhledat a oslovit vhodné kontaktní osoby v jednotlivých pracovištích.
V následující diskusi se debata postupně přesunula na další bod jednání, jímž byly otázky institucionálního výzkumu zejména se zřetelem k operativním průzkumům a dokumentaci. V. Razím hutnou formou seznámil se záměry při řešení velkého úkolu věnovaného právě průzkumům staveb. Podotkl, že jde o předběžné a nezávazné informace (i jako možný podklad diskuse), neboť dotace grantu (od roku 2005) dosud nebyla definitivně potvrzena. Základní členění se předpokládá na 1) SHP (kde se předpokládá postup podle obecně uznávané metodiky – řešitelem této části grantu je Petr Macek) a na 2) operativní dokumentaci, která má svá specifika, ale vyžaduje aby metodické nástroje byly teprve připraveny. Myslím si vůbec, že takové osamostatnění "disciplíny" operativního průzkumu je přelomovým momentem. Z hlediska koordinace půjde nepochybně o velmi náročnou činnost, zajišťovanou na mnoha místech mnoha jedinci, s nimiž bude třeba teprve prodiskutovat optimální způsob terénní práce i skladbu elaborátů. V. Razím vyzval každého zájemce ke spolupráci. V diskusi zněla kritika pociťovaného opožďování příprav grantu. Osobně jsem naopak toho názoru, že přípravy probíhají ve značném předstihu a s prakticky bezpříkladnou otevřeností. Podle sdělení V. Razíma se řešitelé grantu hodlají spojit se Sdružením pro SHP při pořádání konference v červnu 2005, věnované právě metodám dokumentace; také oznámení toho záměru je již dnes publikováno na www.svornik.cz. Zatím však není možné svolávat budoucí spolupracovníky grantu, neboť ještě nejsou všechny finanční a organizační podmínky stvrzeny. Pokud budou v navrhovaném rozsahu finanční prostředky skutečně k dispozici, bude hlavním problémem získat dostatečný počet aktivních spolupracovníků a zajistit koordinaci jejich pohybu v terénu podle akutních potřeb.
V. Jesenský podal přehled průběhu dosavadních jednání o financování institucionálního výzkumu v památkové péči v příštích letech. Upozorňoval na některé problémy a rizika.
Bod, který měl být věnován metodikám, se zredukoval na pár poznámek. Jako zpravodaj jsem jen uvedl, že většinu svých úvah na toto téma jsem již publikoval. V Nečtinách jsem v hektickém tempu (rovněž na konci programu) nastínil teze příspěvku, který by měl být v potřebném rozsahu včleněn do připravovaného sborníku. Za základ přístupu jsem navrhl chápat operativní dokumentaci jako součást zcela komplexního systému správy dat o památkách (bez ohledu na to, že takový systém nemusí být v dohledné době realizován). Podle okolností by se průzkumy měly rozčlenit do stupnice přesnosti (podrobnosti), přičemž zvolený stupeň v konkrétním případě by odpovídal specifické situaci (význam objektu, rozsah dokumentovaných částí, dostupné finanční prostředky). Přitom jde jednak o to, že by mělo být stanoveno, který stupeň v kterém případě připadá v úvahu jako povinně placený investorem (tak, jako např. archeologický výzkum) a podmiňující kolaudaci prací. S tím souvisí i nutnost zavést ceníky (neboť investor musí mít na počátku možnost provést příslušné kalkulace). Propozice metodiky jsem naposledy v útržkovité formě publikoval na jaře v České placce (http://sweb.cz/ceskaplacka/archiv/placka26.htm).
F. Václavík seznámil s aktuálním námětem firem Archaia Brno a Geodis na
vypracování metodiky komplexní dokumentace. Chtěli by, aby taková metodika
dosáhla uznání i v širším mezinárodním měřítku. V diskusi bylo připomenuto, že
již před dvěma roky sliboval Zdeněk Chudárek
zpracovat metodiku pro operativní dokumentaci a pro geodetické práce na
památkách. Diskutovalo se též o metodice pro geodetické práce. Na schůzce před
dvěma roky
Ostatně je jasné, že především v oblasti archeologie je nutné hledat i vzory promyšleného a efektivního organizačního – manažerského – zajištění výzkumů i průzkumů.
Doufám, že zde komentované pracovní setkání nebylo poslední. O jeho užitečnosti jsem přesvědčen. Jen bych všechny prosil o stále smířlivější, vstřícnější a konstruktivnější tón při vystoupení v debatách. Myslím totiž, že největší posilou pro hrstku zainteresovaných vždy bude vzájemná tolerance a vstřícnost.
// Jan SOMMER, 2004-06-18