Dne 24. 4. 2003 se uskutečnil další úspěšný
"výjezd" Sdružení pro stavebně-historický průzkum. Účast sice opět nebyla příliš
veliká (6 vč. pořadatelů), což ovšem přítomným umožnilo dobře se soustředit na
diskuse k četným dílčím problémům.
Počasí bylo příjemné. Milým překvapením byl vřelý
zájem p. děkana o výsledky průzkumů i o průběh diskusí.
Souhrnná informace autorů je na http://www.volny.cz/frvaclavik/skutec/.
Městský kostel ve Skutči prodělal
velmi komplikovaný vývoj, jehož doklady jsou v současné době většinou skryty pod
souvislými omítkami (počátkem 70. let 20. století údajně byly sejmuty ve velkém
rozsahu staré omítky, pod nimiž byly pozorovány zazděné otvory atd., avšak podle
všeho nebyla při té příležitosti pořízena pražádná dokumentace). Autoři průzkumu
(František R. Václavík a Bohdan Šeda) však velice seriózně vyhodnotili četné
doklady jednotlivých minulých podob a soustředěným pozorováním a kritickým
zvažováním vysvětlili mnohé atypické improvizace z průběhu jednotlivých
stavebních etap s vysokou mírou spolehlivosti. Předběžné vyhodnocení výsledků
průzkumu předložili již na panelu na nedávné konferenci Dějiny staveb 2003 v
Nečtinách. Ukázali, že loď není renesanční (např. UPČ), ale již gotická.
Rozpoznali, že v severozápadním koutu lodi byla vestavěna koutová věž. [Není
vyloučeno, že tato spíše vzácná dispozice se ve Skutči uplatnila díky činnosti
pražské stavitelské "firmy" Lútků, kteří jsou sice doloženi jako dodavatelé
projektu i stavby špitálního kostela ve Skutči, avšak současně je s nimi
spojována výstavba kostela ve středočeské Libiši, příznačná právě koutovou věží
s obdobně zesíleným zdivem lodi v místě věže.] Patrně současně s lodí vznikalo
presbyterium, jehož klenba byla nejprve zamýšlena značně nižší. Zřejmě již během
stavby bylo rozhodnuto postavit presbyterium vyšší, čemuž odpovídají rozměry
oken, jejichž parapety jsou na vnějšku spojeny kordonovou římsou. Díky tomu
vznikly nad konzolami krátké "přípory", přímo přecházející do klenbových žeber
(např. Líbal - Katalog). Je možné, že rozhodnutí o zvýšení presbyteria souviselo
s koncepcí zastropení lodi lichoběžníkovitě zalomenou plochou, zasahující do
krovu. Toto řešení autoři doložili nálezem obrysu omítnutého čela stropu nad
triumfálním obloukem, viditelného nad renesanční klenbou lodi. [Dosud bylo u nás
popsáno jen několik příkladů tohoto řešení zastropení z období gotiky – např.
Dolní Město asi kolem 1300, Havlíčkova Borová asi z doby kolem roku 1400 – a
renesance – kostel sv. Václava v Písku kolem poloviny 16.
století.]
Velmi obratně autoři objasnili původ nynější
západní věže. V době jejího vzniku již zjevně nestála věž v severozápadním koutu
lodi [zůstává tak otázka, zda tato prvotní věž byla skutečně dostavěna]. Věž
byla připojena před starší západní portál [asi 1360 – je možné, že tím je
datována výstavba lodi s koutovou věží a asi založení presbyteria, dokončovaného
zřejmě až před rokem 1400]. Jako velký úspěch lze chápat fakt, že se autorům ve
spolupráci s Tomášem Kynclem podařilo datovat kácení kmenů pro nosné trámy
původních stropů v 1. a 2. patře věže do let 1450 a 1451. V severní stěně
přízemku věže byl osazen dosud zachovaný portál, jehož formy zřejmě byly obdobné
jižnímu portálu lodi, z něhož se zachoval jen fragment soklu. Patro věže zjevně
muselo být přístupné po dřevěném schodišti z interiéru přízemí. V 1. a ve 2.
patře věže se zachovala nevelká obdélná okénka s drobnými sedátky ve vnitřních
výklencích. [Soudím, že tuto okolnost lze interpretovat jako součást obranných
zařízení kostela.] V návaznosti na spíše pasivní obranný význam věže zřejmě
vznikla v rámci renesanční výstavby klenby lodi na jejích podélných zdech
nástavba, vyrovnávající výšku lodi s presbyteriem, opatřená obdélnými okénky ve
vnějším líci zdiva.
Přítomným se jevilo, že autoři průzkumu prakticky
nic podstatného nepřehlédli. Každý detailní dotaz již sami dříve nějak řešili.
Věřme, že se stejnou péčí a přehledností předloží své poznatky v připravovaném
článku.
Cenným bodem programu byla i prohlídka dosti
známého špitálního kostela, a to tím spíše, že se podařilo navštívit i podkroví,
kde byly pozorovány pozoruhodné konstrukční prvky (původní průchody v obou
štítech, barokní krov s ležatou stolicí, vyztužený "ještě ležatější" stolicí v
té části krovu, která je zatížena konstrukcí sanktusníku, osazenou na
hambalkových trámech. V barokním krovu je velké množství starších trámů –
přítomný Michal Panáček se vážně zabýval úvahami o gotickém původu. Zde je tedy
možnost budoucích pozoruhodných přínosů dendrochronologické
analýzy!
Podstatným obohacením vědomostí přítomných byla i
prohlídka kostela v nedalekých Lažanech. Poněkud bizarní formy konzol v
presbyteriu vyvolávají otázky o původu huti i o stáří stavby. Zřejmě bude třeba
obecně precizovat souvislosti mezi stavbami ovlivňovanými hutěmi věnných měst
(Chrudim, Vysoké Mýto), hutí činnou v Podlažicích a dosud nedoceněným vlivem z
Litomyšle. Otázky vyvolává např. časné datování konzol v presbyteriu farního
kostela ve Skutči do doby kolem roku 1370 (např. UPČ), srovnatelných s některými
v Lažanech. Kudrnaté účesy a "plizovaná" roucha by snad lépe zapadaly do doby
Václava IV. Samozřejmě již není udržitelná dříve přijímaná teorie o románském
původu západní věže v Lažanech; věž je zjevně až renesančního původu. Západní
portálek podvěží má kamenné jen stojky, kdežto hrotitý záklenek je z cihel [na
rozdíl od údaje v literatuře].
Náladu většině přítomných pozvedl i oběd v
restauraci na náměstí ve Skutči; v těchto případech se ukazuje jako velmi
přínosná dobrá znalost místních podmínek ze strany pořadatelů, kteří vždy v dané
lokalitě již strávili mnohý čas.
Lze říci, že akce splnila očekávání v tom smyslu,
že účastníkům poskytla velmi mnoho zasvěceně podaných informací o typologicky
významné památce. Důkladnost, s níž autoři průzkumu přistoupili k rozboru
mnohých detailů, je příkladná. Chci tím říci, že akce kromě poučení účastníků
splnila určité poslání v tom smyslu, že autoři průzkumu prezentovali svou metodu
a prokázali její korektnost. Tím je tedy - myslím - prokázán i význam konání
takových "výjezdů" "pod hlavičkou" SPSHP.
// © Jan SOMMER, 2003-04-24
eedopl030424