MONUDET > články > K metodám dokumentace památek
Kapitoly:
Úvod |
Fotografie
|
Profily (hřebeny) |
Somrograf |
Pauzování
|
Půdorys (polární měření)
Nárysy průčelí - měrné snímky
|
Překreslování |
Dendrochronologie
|
Světla |
Drobnosti |
Způsoby publikace
Somrograf byl již podrobně popsán v článku, kde byly také nastíněny hlavní přednosti tohoto zařízení (fotoreprodukci článku zde připojuji). Protože jsem si ověřil, že přes zevrubný popis principu (a přes to, že jsem funkci několikrát předváděl) není snadné systém pochopit, pokouším se zde uvést několik snímků, které snad celou věc lépe znázorní.
Zásadní výhodou somrografu (oproti jiným srovnatelným zařízením, publikovaným v cizině) je, že zpracovatel kresby přímo pozoruje dokumentovaný předmět. Kresba tak může vznikat plynule, nikoliv spojováním bodů, se zahrnutím všech myslitelných označení viditelných jevů. Kresbu tedy při určité péči vůbec není třeba následně upravovat. K vytvoření nárysu není potřebná žádná výpočetní technika. Je však pravdou, že výsledkem je právě jen tato kresba. To je nepříznivé např. ve srovnání s 3D scanováním, které sice může poskytnout jako výstup i takový nárys, pokud je potřebný, ale vzhledem k množství prostorových dat v podobě "mračen bodů" není obě metody možné srovnávat. Somrograf tedy nalezne využití všude tam, kde je třeba disponovat precizním nárysem, s možností záznamu různých detailních pozorování, která většinou není možné uskutečnit na fotografii, a prakticky jsou vyloučena na iluzivním produktu 3D scanování, byť z hlediska záznamu prostorových souvislostí / souřadnic nenahraditelném.
Upevnění kreslicí plochy. Osvědčily se trubky s posuvnými objímkami, dodávané jako příslušenství fotografických stativů. Mají vhodnou délku a velice snadno se obsluhují. Svorky umožňují fixovat libovolně tlustou kreslicí plochu (na snímku je použito plexisklo tloušťky 3 mm, které je však vhodnější spíše pro položení přímo na kreslený rovinný předmět např. při pauzování; pro kreslení pouze na opěrách je vhodnější použít pevnější desku tloušťky 5 mm, protože prohnutí podložky by mohlo zkreslit výsledek).
Na kreslicí podložku je v rozsahu budoucí kresby lepenkou upevněna fólie (růžky lepenky jsou zahnuté, aby je bylo možné snadno z plochy sejmout).
Kresba se provádí pomocí "lihového" či "olejového" "fixu", obvykle s obchodním označením "permanent" (světlostálý), černé barvy, s nejmenší tloušťkou (různé značení, zpravidla "S" nebo"F"). Je však třeba počítat s tím, že fólii s kresbou nebude možné navždy archivovat. Kresba jednak pomalu "šisuje" a současně se také "přepisuje" na další listy ve složce atd. elektrografický výtisk je patrně mnohem trvanlivější.
Základem celého "triku" je osazení dvojice světélek po stranách oka (svítící diody jsou připevněny k brýlím).
Otvor mezi diodami slouží jako průzor, kterým je pozorován přes průhlednou kreslicí podložku kreslený předmět, a to tak, že pohybem hlavy se dosáhne takové polohy odrazů světélek na podložce, že kreslené místo, pozorované skrz podložku, leží přesně v polovině vzdálenosti mezi oběma odrazy (k tomu viz nákres v níže citovaném článku). Jednoduchým pohybem hlavou ve směru kreslené linie se podél ní posouvají oba odrazy, přičemž se příslušná linie pouze obkresluje na fólii.
Odrazy pozorované průzorem a mezi nimi konec kreslené linie na kreslicí ploše.
Výsledná kresba, jejíž pořízení trvalo 5 minut. Přesnost je se zárukou kolem 1-2 mm. Jsou zakresleny vybrané stopy kamenického nástroje, ale i zcela nepravidelné lomové plochy v poškozených místech (samozřejmé je, že povrchovou strukturu není možné zachytit tak výmluvně, jako na fotografii s vhodným osvětlením předmětu).
Na fólii lze následně upevnit měřítko a libovolným způsobem rozmnožovat v běžných kopírkách, pomocí scanneru či fotoaparátu. Pro tyto účely by však vždy měla být osazena dvě navzájem kolmá měřítka, neboť jen tak lze zpětně ověřit, jestli při zpracování v počítači nedošlo k nějaké změně v poměru stran. Nepřesnosti do kresby zpravidla vnášejí i běžné elektrografické kopírovací stroje! (To lze ilustrovat např. na kresbě svorníku na 3. straně níže dostupného článku, kde při zpracování sazby došlo k mírnému sotva patrnému "protažení" svorníku do podoby elipsy na výšku; ukázalo se tak, že s takovými riziky je prostě třeba počítat.)
Kresba by měla být jen v nejmenší míře upravována (viz hlavní článek ve sborníku).
Citovaný článek z časopisu ZPP:
© Jan SOMMER, 2007
Citace:
Jan SOMMER: K metodám dokumentace památek. Kapitola: Somrograf
on-line: http://sweb.cz/monudet/monudetclanky/clanky2007/mdcl070524ad-kovar/somrograf.htm
od 25.5.2007, upraveno 28.5.2007.