MONUDET > články

K metodám dokumentace památek

(článek průběžně aktualizovaný; verze 5.6.2007; 27.8.2007 aktualizována kapitola Fotografie; 5.9.20007 dílčí doplňky v kapitole Nárysy průčelí - měrné snímky)

Kapitoly: Úvod | Fotografie | Profily (hřebeny) | Somrograf | Pauzování | Půdorys (polární měření)
Nárysy průčelí - měrné snímky | Překreslování | Dendrochronologie | Světla | Drobnosti | Způsoby publikace

Díky editorům sborníku "Opracování kamene" jsem měl příležitost vydat poměrně obsáhlý článek, zahrnující jednak některé mé zkušenosti zejména s dokumentací kamenicky opracovaných architektonických článků středověkých staveb, jednak tlumočící mé přesvědčení o tom, že informace o památkách by měly tvořit souvislý systém. Tedy, že i jednotlivá dokumentace by měla být uspořádána tak, aby byla schopná maximální dostupnosti (resp. jí maximálně napomáhala) při vyhledávání údajů o dané památce, ale také pro veškerá srovnávací studia.

Přitom vycházím z názoru, že není jediným účelem zkoumání památek, aby poskytlo informace pro aktuální památkové rozhodování o pojetí připravované či probíhající opravy, i když význam těchto podnětů pro průzkumy vůbec nezlehčuji. Zkoumání památek je důležité jako součást obecného vztahu lidí k historii. Tento vztah sice jen u části lidí vyvolává zájem, avšak závislost lidí na historickém stadiu i studiu kultury je nesporná. Proto jsem hlavně přesvědčen, že by informace o památkách vždy, ať už vznikají z jakýchkoliv důvodů (včetně požadavků památkové praxe, dále např. při uměleckohistorických výzkumech, při inventarizačních akcích, z nadšenectví atd.), měly být uspořádány tak, aby byly navzájem porovnatelné a "propojitelné". Této jejich vlastnosti se může využít při různých typech studia, včetně těch, která provádí památková péče (posuzování památkové hodnoty, poznání historických materiálů a porovnávání výsledků aktuálních metod péče). Jenže památková péče dosud jen ve velmi malé míře směřuje k tomu, aby jí vytvářená a užívaná data měla takové uspořádání, jež by porovnávání podporovalo.

Ve snaze na tyto potřeby poukazovat jsem s povděkem přijal možnost v řečeném sborníku předložit příspěvek k dokumentaci kamenických prvků staveb, usilující o sledování tohoto velmi dílčího tématu v širších souvislostech. Věřím, že se diskuse nad některými z uvedených námětů časem rozvine. Vcelku je totiž jasné, že k tomu nakonec bude muset dojít pod vnějším tlakem hlavně v souvislosti se sdílením dat po síti (v globálním pohledu již roste zájem na slučitelnosti dat; některé již realizované výsledky jsou dostatečně přesvědčivé).

Vstřícnost editorů sborníku a nakonec také skvělé grafické i technické provedení svazku mě nutí přiznat dluh na autorském zpracování, a to z hlediska grafické dokumentace mého článku a několika neúplných údajů v poznámkovém aparátu. Připouštím si samozřejmě možnost, že můj příspěvek nevyvolá obzvláštní zájem a snad ani nepřinese konkrétní užitek, i tak se ale pokusím alespoň jednak projevit editorům a autorům sborníku uznání a vděčnost za jejich zájem, a jednak čtenářům i věci samé snad trochu více prospět, a to tím, že některé náležitosti článku trochu rozvedu zde.

Provedu to tak, že zařadím několik komentovaných obrázků a doplním pár poznámek a odkazů. Vycházím přitom z představy, že popis pracovních postupů a používaných technických zařízení ve sborníku je celkem srozumitelný, že však vyobrazení velmi pomohou jednoznačnému pochopení a usnadní vnímání vcelku fádně podaného popisu.

Podotýkám, že většina zde probíraných postupů vychází z požadavků na vybavení samostatně pracující osoby. Vždy mi dělalo potíže se na spolupráci v terénu domluvit s dalšími osobami. Přitom jsem potřeboval mít v některých směrech exaktní výsledky, přesnější než to, co by mi poskytla i případná spolupráce s dalšími "specialisty", jejichž výsledky by pro mě z hlediska spolehlivosti stejně byly problematické.

Postupně se mi promýšlením a opakovaným testováním různých metod, které podle mého hodnocení zcela splňují požadavky na samostatné zpracování, pokud možno časově málo náročné, podařilo dojít k výsledkům, které uspokojují nejvyšší požadavky. Zčásti jde o metody svou koncepcí zcela původní a dosud unikátní v mezinárodním měřítku (to se týká zejména somrografu 1 – viz níže). (V některých případech se pokusím zmínit i postupy, se kterými jsem neuspěl.)

Na metody a zařízení jsem kladl několik základních požadavků:

Uvedené požadavky se zejména týkaly zobrazování profilů architektonických článků středověkých staveb (typicky profily klenebních žeber či portálových ostění) a nárysů některých prvků (např. patky klenebních přípor či klenební konzoly).

Některá zde uvedená zařízení takové požadavky více než splnila.

Jak jsem již kdysi podotkl v podobné situaci, informace o těchto metodách publikuji z čistě zištných důvodů: Jde mi o to, abych věděl, že pokud někdo další zvládne takové postupy, mohu jím publikované výsledky i já použít jako precizní podklad pro srovnávání v rámci dalšího studia. Pokud budu vědět, že autor použil "tradiční" metody, nemusím v zásadě s jeho výsledky kalkulovat, protože ze zkušenosti vím, že se téměř jistě jedná o výsledky nepřesné.

Jednotlivé metody zde přesněji nepopisuji, neboť s nimi dostatečně seznamuje článek v citovaném sborníku!

Vzhledem k určitým komplikacím při zpracování obsáhlé dokumentace počítám ještě s postupnými doplňky, což bude vyznačeno datovaným údajem u příslušné kapitoly v obsahu.

P. S.: Případné zájemce o tyto a příbuzné úkoly a užívané metody zvu ke spolupráci v tom smyslu, že by mohli zaslat nějaké instruktivní snímky s příslušným komentářem, takže bych mohl tento "katalog" metod k obecnějšímu prospěchu doplnit. Rád ovšem budu postupovat i tak, že průběžně budu doplňovat k jednotlivým kapitolám bibliografické odkazy (případně doplněné o komentář či anotaci).

KAPITOLY:

© Jan SOMMER, 2007


Citace:
Jan SOMMER: K metodám dokumentace památek
on-line: http://sweb.cz/monudet/monudetclanky/clanky2007/mdcl070524ad-kovar/index.htm
od 25.5.2007.

MONUDET > články