MONUDET > články > K metodám dokumentace památek
Kapitoly:
Úvod |
Fotografie
|
Profily (hřebeny) |
Somrograf |
Pauzování
|
Půdorys (polární měření)
Nárysy průčelí - měrné snímky
|
Překreslování |
Dendrochronologie
|
Světla |
Drobnosti |
Způsoby publikace
Jednosnímková "fotogrammetrie"
Měřický snímek poskytuje základní výhodu v tom, že ušetří čas při práci v terénu.
Tato celkem oblíbená metoda by ovšem v užívaném pojetí neměla být fotogrammetrií nazývána, protože to vyvolává dojem exaktního výsledku, jímž však vytvoření nárysu z jediného snímku prakticky nikdy není. Četné vady lze jen zčásti odstranit vhodným uspořádáním podmínek při fotografování.
Zobrazení je nekorektní, jakmile povrch není přesně rovinný (poněvadž k okraji stoupá šikmost pohledu na povrch, projeví se nerovnosti posunem kreslené linie směrem od středu /boule/ či ke středu /prohlubně/ zobrazené části). Chybu lze snižovat zvětšením odstupu při fotografování, pokud je to jen trochu možné. To je příznivé i proto, že lze použít objektiv s delší ohniskovou vzdáleností, u kterého je zpravidla optické zkreslení menší než u širokoúhlé optiky.
Na fotografii je zaznamenáno velké množství rozlišitelných informací, jaké nelze zachytit jinou metodou. Přesto je např. pro precizní vykreslení skladby zdiva zbaveného omítek fotografie vhodná až po "vyškrabání" malty ze spár (samozřejmě nelze doporučit, aby se odstraňovala malta ze spár jen kvůli pořízení zřetelnější fotografie).
Nelze však skrývat, že většina fotografických objektivů používaných v běžné praxi nesplňuje požadavky na geometrickou kvalitu pro precizní měřické vyhodnocení snímků. Proto je třeba při využití fotografií k tvorbě nákresů vždy k výsledkům uvést, jakým způsobem byly dosaženy (jaký byl použit fotoaparát). Lze však říci, že při vhodném kombinování fotografie s oměřením některých částí objektu lze dojít k vysoce hodnotným výsledkům, často podstatně kvalitnějším, než "profesionální" geodetické zaměření, ale zejména v celkových proporcích nakonec serióznějším, než památkáři běžně praktikovaným oměřováním.
Do snímku by pokud možno vždy mělo být vloženo měřidlo (geodetická lať, výtyčka). Měřítko pro vyhodnocení snímku ovšem lze převzít i z precizního půdorysného plánu nebo pomocí oměření nějakých výrazných délek na objektu. Vyhodnocení ovšem může být provedeno bez měřítka, protože nárys lze kdykoliv upravit po té, co budou skutečné rozměry zjištěny.
Měřicky použitelný snímek. Pokud se podaří minimalizovat vliv zkreslení perspektivou, jakož i optikou fotografického přístroje (nejlépe se toho dosáhne snímáním kolmo/!/ z co největšího odstupu s delším ohniskem objektivu /transfokátoru/) lze - samozřejmě podle závažnosti případu (přeci jenom snese jiný přístup k měření antický chrám nebo gotická katedrála, a jiný nějaký dobytčí chlívek, i když i ten si samozřejmě zaslouží uplatnění přesných postupů dokumentace) - mluvit o měřicky použitelném snímku. Při dodržení základních podmínek dosáhneme výrazných "bonusů" hlavně z hlediska rychlosti zpracování dokumentace v terénu a při hodnocení prostorových souvislostí (např. tradičním oměřováním bychom dosáhli přesnějšího výsledku jenom čirou náhodou). Přesto je jasné, že měřicky použitelná fotografie nemůže řešit vše (viz níže).
V levé části následujícího snímku je patrné:
nahoře cihelné zdivo, ve kterém byly dodatečně vyhloubeny výklenky pro zapuštění rozvodných skříní elektroinstalace a drážky pro vložení kabeláže
pod velkou "nikou" po odstraněné dodatečně zapuštěné rozvodné skříně elektroinstalace je patrná drobnější nika s omítnutou a bíle natřenou zadní stěnou
Co však nelze rozeznat na dokumentaci, nýbrž jen na místě, to jsou některé osekané cihly, původně uložené šikmo, situované mezi oběma výklenky. V daném případě se podařilo teprve při opakované návštěvě korigovat v náčrtu, který byl vytvořen pomocí měrného snímku.
Na následujícím snímku je zachycena stejná část zdiva, jako na pravé části nákresu nahoře. Ve střední části snímku se při pozorném rozboru objevují šikmé spáry mezi cihlami, jejichž hmota byla téměř zcela odstraněna při hloubení drážky pro kabely. Protože na spodní straně záklenku není patrná žádná stopa omítky, lze mít za to, že se jednalo o vylehčovací oblouk v hmotě zdiva, které je přiloženo ke staršímu pilíři vlevo přes omítku; konstrukce cihlového oblouku je však do tohoto zdiva zapuštěna.
Příklady měrných snímků:
Příklad korektního měrného snímku, který lze ještě s doplněním oměřených roztečí převést do exaktního nákresu. Vzhledem k přítomnosti zachovaných původních nátěrů na druhotně použitých prvcích byla osazena i standardní barevná a šedá stupnice.
Náčrt odpovídajícího místa se záznamem vybraných roztečí.
Zmenšování pomocí sítě
Překreslování rozsáhlejších situací pomocí "provázkové" sítě je typické např. v archeologii při zmenšeném překreslování rozsáhlých nalezišť. Při archeologickém výzkumu se ovšem může uplatnit i pomocná síť z jednorázově napínaných provázků při překreslování bočních profilů sond.
Konkrétně v roce 2003 jsem zkoušel využít jednoduchou síť z provázků natažených mezi otvory ve čtyřech lištách (lišty se na místě velmi rychle spojily šroubky v rozích rámu, který společně vytvořily; zkontrolováním shody diagonál rámu byla vytvořena čtvercová síť). Kresbu jsem prováděl na průhlednou fólii se zmenšenou sítí (zhotovenou pomocí kopírky z přesných okének připravených pomocí počítače. U této sítě převažují nevýhody (kvůli rámu není možné kreslit v koutech, od nichž je navíc rám oddalován kvůli různým nepravidelnostem, v důsledku nerovností povrchu často není možné přiložit dostatečně těsně k dokumentovanému povrchu), přesto vím, že se i ve světě používá (vyfotografovanou ji mají např. v pozadí snímku k jinému problému v metodice SHP vydané ve Skotsku). Výhodou ovšem je možnost kreslit "in situ", tedy bez nemožnosti zpětného ověření situace, příznačného pro překreslování z fotografií. Přesnost v jednotlivých čtvercích pak je omezená schopnostmi kreslíře (v tomto smyslu např. byly vznášeny výtky na adresu bamberských profesorů za to, že při kreslení prasklinek v exteriérové betonové omítce Einsteinovy věže v Postupimi prováděli kresbu v jednotlivých čtvercích o straně 1 m "od oka"; kresebnému záznamu vlasových prasklin v omítkách se ještě hodlám věnovat, protože regulérní metoda zatím není k dispozici, ačkoliv často jde o významný signál nehomogenit konstrukce – např. zazděných otvorů apod.).
Příklad sítě.
© Jan SOMMER, 2007
Citace:
Jan SOMMER: K metodám dokumentace památek. Kapitola:
Nárysy průčelí - měrné snímky
on-line: http://sweb.cz/monudet/monudetclanky/clanky2007/mdcl070524ad-kovar/fotogramy.htm
od 5.6.2007, upraveno 5.6.2007, 5.9.2007.