MONUDET > články > K metodám dokumentace památek
Kapitoly:
Úvod |
Fotografie
|
Profily (hřebeny) |
Somrograf |
Pauzování
|
Půdorys (polární měření)
Nárysy průčelí - měrné snímky
|
Překreslování |
Dendrochronologie
|
Světla |
Drobnosti |
Způsoby publikace
Přestože se snažím vyhýbat vyměřování větších stavebních celků, protože k tomu by bylo potřebné složité zařízení, které by navíc bylo nutné zvládnout z hlediska obsluhy, vytvořil jsem elementární zařízení k vyměřování půdorysů staveb.
Na točnu běžného obstarožního niveláku byla po demontování dalekohledu upevněna svěrka k osazení "dista" (do drážky zapadne rybina na spodní straně pouzdra dálkoměru).
Měření probíhá rukodělně. Po zaměření pomocí stopy paprsku jejím natočením na potřebné místo se "točna" zaaretuje šroubkem. Provede se měření laserem. Zjištěná vzdálenost se zapíše do notesu. Lupou na "točně" se odečte příslušný úhel (až po odměření vzdálenosti proto, aby se vyloučilo jakékoliv vychýlení přístroje např. stiskem tlačítka na dálkoměru) a rovněž se zapíše. Pozice jednotlivých bodů je tedy charakterizována naměřenou vzdáleností a příslušným úhlem. Přesnost výsledku je více než uspokojivá (lze dovodit, že chyba souřadnic bodu zpravidla nepřesáhne +/-3 mm; to platí pro běžné měření v dosahu cca 10-15 m).
Zpravidla je potřebné měřit z několika míst. Jednotlivé bodově zachycené obrysy se musejí překrývat nebo obsahovat společné "vlícovací body".
Měření je možné provádět i po vnějším obvodu stavby za podmínky, že měřené plochy nejsou silně osluněné (pak se musí počkat na zakrytí slunce oblakem nebo na vhodnější denní dobu, kdy je dané místo zastíněno vlastní hmotou měřeného objektu). V takovém případě "disto" nezachytí potřebný kontrast a nemůže provést měření (nemluvě o tom, že na slunci není možné zacílit polohu červené stopy paprsku na objektu).
V praxi je na "točnu" pod dálkoměr ještě umísťován malý zdroj světla, namířený na osvětlovací zrcátko stupnice úhloměru (který byl původně vytvořen pro práci v exteriéru, takže v místnosti by nebylo možné z tmavé stupnice odečítat). Na snímku není tento pomocný osvětlovací zdroj použit.
Zpočátku jsem polární souřadnice přepočítával pro vynesení na rýsovacím stole. Posléze jsem si vytvořil přesnou úhlovou stupnici. Vzhledem k vynášení plánů v měřítkách 1:100 nebo 1:50 je stupnice jen čtvrtkruhová (dělená je na 100 gradů vzhledem ke stupnici použité "točny"). Jednotlivé body jsou vyneseny vždy v příslušném kvadrantu. Po spojení kvadrantů či skreslení bodů na jeden list lze body spojit. Do takto vzniklé přesné základní "sítě" pak již zakresluji míry získané běžným oměřením. Zvolená metoda je pro půdorysné plány zcela optimální, i když poskytuje jen vodorovný řez ve výšce asi 120-150 cm nad "terénem".
Ukázky z notesu: Nahoře záznam polárního měření, dole záznam oměřování. Polární měření poskytne základní přesnou "síť" zejména s precizním stanovením šikmostí, zakřivení aj. nepravidelností, které nemohou být zachyceny standardními metodami (oměřováním nebo měřením "diagonál").
© Jan SOMMER, 2007
Citace:
Jan SOMMER: K metodám dokumentace památek. Kapitola:
Přesné vyměřování půdorysů - jednoduchá metoda s
využitím laserového dálkoměru
on-line: http://sweb.cz/monudet/monudetclanky/clanky2007/mdcl070524ad-kovar/distopolar.htm
od 4.6.2007, verze 4.6.2007.