MONUDET

(c) Jan SOMMER, Praha 2004

VĚC

Ohradní zeď hřbitova v Lašovicích.

Lokalita / Okres

Lašovice / Písek

Areál / Část areálu

Areál kostela / Ohradní zeď hřbitova.

Objekt / Část objektu

Ohradní zeď hřbitova. / Zdivo.

Evidenční číslo MONUDET

MD0408140001-JASO

Klíčová slova

Zdivo. Zdivo lomové. Zdivo klasové.

1. OKOLNOSTI AKCE

Orientační průzkum areálu kostela.

Datum akce / zápisu

srpen 2003 / 30. 8. 2004

Metoda dokumentace

Prohlídka. Oměření. Videozáznam. Fotogram-skica.

Stupeň podrobnosti

I

2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI

Lokalizace

Obvod hřbitova.

Označení (inv. č. apod., je-li viditelné)

Původ (pokud věc není na původním místě)

Tvar (náčrt)

Zeď ohraničuje mírně oválnou plochu historické části hřbitova. Plocha hřbitova se jižním směrem mírně svažuje. Zeď však prakticky na celém obvodu tvoří taras, neboť plocha hřbitova je na jihu a západě převýšená nad okolní terén a na severu je ohraničena zřejmě dodatečně prohloubeným průkopem silnice. Zeď je opatřena pultovou stříškou. Je přerušena třemi průchody; Na západě je jednoduchá kulisová vstupní brána, na jihu a východě prosté dodatečné průrazy, jejichž zřízení zřejmě souviselo s dodatečným rozšiřováním hřbitova tímto směrem ve 20. století.

Charakteristika (forma, funkce)

Ohradní zeď hřbitova je celkem běžného typu. Její zasazení do terénu souvisí se situováním areálu ve svahu. V krátkém úseku na severovýchodě je okolní terén dokonce o něco výše, než plocha hřbitova. Na ostatních stranách je plocha hřbitova vyvýšena. Vymezení plochy hřbitova zdí je od středověku běžné. Vzhledem k trvanlivosti nechráněného zdiva docházelo k průběžné obnově zdí, jež bývaly bourány většinou až v 19. století při přemísťování hřbitovů nebo jejich rozšiřování. V Lašovicích naštěstí byla stará zeď při novověkém rozšíření hřbitova na jižní a severní straně ponechána a dále udržována.

Slohové zařazení

Prosté zdivo není možné na základě nějakých formálních nebo technických znaků slohově nebo časově zařadit. Uplatnění klasového zdiva je v našich podmínkách obvykle spojováno s raně středověkým stavitelstvím. Uvádí se však též, že zejména ve venkovském prostředí se klasové zdivo uplatňovalo hluboko do novověku. Poměrně nápadným znakem zdiva je to, že se v něm vůbec nevyskytují cihly, a to ani ve formě zlomků. Zlomky raně gotických architektonických článků byly ve zdivu ohradní zdi zřejmě využity v době, kdy nejspíše současně se stavbou ohradní zdi probíhaly nějaké úpravy presbyteria. Vzhledem k tomu, že stavební vývoj kostela dosud není možné přesně analyzovat, je možné spíše hypoteticky zařadit výstavbu zdi do 16. století, kdy mohla proběhnout první větší přestavba presbyteria, nejspíše spojená se snesením raně gotické klenby.

Výraznějším zásahem do podoby zdi byla výstavba západní brány, v nynější podobě nejspíše až z 19. století.

Větší úsek zdi na severní a severozápadní straně bylo zřejmě nutné rekonstruovat asi až po polovině 19. století zřejmě v souvislosti s narušením stability zdiva po prokopání hlubšího úvozu cesty na této straně. O dodatečnosti svědčí odlišný charakter zdiva, sestávajícího z celkem rovnoměrné směsi lomového kamene a cihel; do materiálu jsou však přimíseny starší opracované kusy, zatím blíže neurčitelné - vzhledem k okolnostem je pravděpodobné, že se zčásti jedná o relikty náhrobků či pomníků.

Datace (od - do, styl)

155

Snad v 16. nebo v 17. století vystavěna ohradní zeď hřbitova.

195

Snad po polovině 19. století vystavěna vstupní brána na západní straně hřbitova.

197

Podle charakteru zdiva lze uvažovat o výstavbě severního úseku zdi koncem 19. století nebo na počátku 20. století.

203

Asi do 20. let 20. století lze podle charakteru zdiva zařadit nynější podobu drobného skladu hrobníka postaveného k vnitřní straně zdi těsně jižně u východního průchodu zdí.

205

Asi v první polovině 20. století byl rozšířen na jižní a východní straně hřbitov, přičemž byly zřízeny schody před jižním průchodem starou zdí.

Význam

Zeď je zřejmě významná jako poměrně vzácně dochovaný příklad svého druhu. Hřbitovní zdi totiž vzhledem k dosti obvyklému zanedbávání údržby pokrytí koruny velmi často trpí zatékáním a vymrzáním vlhkosti, což má zničující následky. Pozoruhodná je technika zdění, neboť ve zdivu se na několika místech vyskytují úseky kamenů v charakteristické klasové skladbě.

Širší vztahy (slohové, filiace aj.)

Potenciál (očekávaná zjištění)

Ve zdivu lze očekávat nálezy dalších druhotně použitých starších architektonických článků z kostela. Je pravděpodobné, že výstavbě nynější zdi předcházela starší, jejíž stopy mohou být odhaleny archeologickým výzkumem (v podobných situacích se linie novější zdi většinou více či méně odchylovala od starší).

Související prvky (kontext)

Dílčí prvky

Fragmenty architektonických článků, nejspíše pocházejících z raně gotického presbyteria kostela (díl klenebního žebra, díl pravděpodobně okenního prutu). Stříška pultová z cihel. Brána na západní straně. Průraz na jižní a východní straně.

Pozn.

Lit.

3. DETAILY

Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu)

Výška zdi proměnlivá také vzhledem k nerovnému terénu na hřbitově i v jeho okolí. Výška se pohybuje odhadem v rozmezí 150-250 cm.

Materiál

Lomové zdivo. Smíšené cihlokamenné zdivo.

Způsob výroby / montáže

Zednický. Malta zřejmě obsahuje vysoký podíl jílu.

Stopy opracování

Povrchová úprava

Původní omítky se podle všeho nezachovaly. Na několika místech jsou zachovány novější omítky - zejména na vnějším líci na severní, západní a jihozápadní straně.

Znečištění / poškození

Výrobní značky, přípravné značky

Stopy konstrukčního spojení

Nápis (opis textu)

Ozdoby (popis, ikonografie)

Dodatečné úpravy, poškození

4. STAV A PÉČE

Stav

Zdivo je v několika místech částečně vychýlené, což může být způsobeno poruchami základů, ale také borcením samotného zdiva (vlivem pružnosti jílovité malty).

Doporučení pro péči

Je třeba zdivo maximálně uchránit před zásahy a rekonstrukcemi, a to i před přezdívkami s použitím původního materiálu. Nejúčinnější cestou k tomu může nejspíše být trvalá péče o pokryv koruny. Cihlová pultová stříška je vhodná, avšak je nutné zajistit její důsledné prohlídky s roční periodicitou. Zejména je nutné okamžitě odstraňovat všechny netěsnosti spár mezi cihlami.

Námět pro další průzkumy

Při jakémkoliv zásahu do zdiva je nutné zajistit prohlídku matriálu, a pokud budou zjištěny druhotně použité díly architektonických článků, je nutné je dokumentovat.

5. OBRAZOVÁPŘÍLOHA